Dlouho se u nás žádné zkoušky nekonaly. Naše holky makají v myslivosti téměř celý podzim, ale roky přibývají a nastal zasloužený odpočinek. Alliska v 13,5 letech si projde revír, občas aportuje nějakého holuba, do honů už ji nenutíme. O Drus jsme tragicky přišli a Rose je jediný náš pes, který nemá vyšší lovecké zkoušky. Když byla mladá, hodně řešila střelbu. My měli další 2 feny pro myslivost, tak jsme ji nenutili. Pepína byla vymodlená fena, pokračovatelka genetiky naší CHS, bohužel nepolíbená zájmem o lov. Do svých 2 let vůbec nebrala aport, natož zvěř. Stála mne hodně nervů a peněz. Manžel nad ní hned zanevřel, že to není pes do myslivosti, ale já jsem mu chtěla dokázet, že to zvládneme. Možná to byl osud, protože mne to donutilo začít se ventilovat nejen ve výstavách a chovu, ale i v práci. Za rok a půl jsme nacvičili na PZ, bohužel v okolí byly vypsána pouze derby. Pepi vodař není a rákosí vyloženě nesnáší. Také nám bylo osudným, když mi rozhodčí řekl, že je bez zájmu a chodí pouze po vyšlapaných cestách. PZ jsme dali, za to jsem nesmírně vděčná. Byli jsme dokonce pochváleni za nádherně vypracované vlečky. Bohužel do III. ceny nás uvrhl aport v terénu, kdy Josepha opět předvedla svoji nespoutanou povahu. Krásně vydržela volně na pokyn, běžela příno ke kusu, ale rozhodla se, že si to tam ještě prověří. Přeskočila bažanta a šla slídit. Když jsem na ni naštvaně zařvala APORT, uznala, že se asi zlobím a kus přinesla a předpisově odevzdala. Je doopravdy k zastřelení. Ale máme to, další zkoušky s ní už neplánuji, přišla bych o nervy. Naštěstí její dcera se jeví se značně větším zájmem, tak snad brzy tady bude další příspěvek :)
20.11. Kapitální úlovek mýval severní
3.9. a 10.9.2011 Kachní hony
Myslivecké sdružení Morava Kožušany si každoročně vykrmuje kolem 500 káčat, pozvou většinu známých a zorganizují dva hlavní hony. Jsou to velké akce, kde se sejde okolo 100 střelců a bohužel jen kolem 15 psů.
31.10 OVVR Hvozdná u Slušovic.
Rose se jevila jako velmi pracovitá a chápavá fena, proto jsem se opovážila ji v tomto mladém věku přihlásit na zkoušky. Nyní si troufám říct, že ve věku 7-8 měsíců by je zvládla bravurně. Ne však ve své nynější pubertě. To co předváděla poslední měsíc, mi sebralo veškeré ambice. Zapírala aporty, do vody šla, jen když jí se samotné chtělo. Doplavala k dummy, pěkně ho obeplula a spokojeně se vrátila. Nebo se rozhodla raději pronásledovat kachny živé. Týden před zkouškami mi odmítla vstoupit do vody úplně. Nakonec jsme to riskly, OVVRky jsme zvládly, a já mám do příště ponaučení. Až do poslední disciplíny pracovala velmi pěkně na samé 4. Aport z vody nezklamal, do vody opět odmítla vstoupit, sedla si a čučela po hladině. Po dvou zbytečných povelech jsem ji do vody hodila, asi pochopila, že se doopravdy zlobím, tak mi aport přinesla a pěkně odevzdala. Stejně jsme kvůli mému zásahu přišly o hodně bodů, ale obstály jsme. Uvidíme, jak ji to dlouho bude bavit, to trucování. Příští rok by měla zvládnou PZ a chtěla bych i ZV a vodní práce.
11.9.2010 Kachní hon a naši goldeni.
Byl to už druhý hon na kachnu divokou v manželově mysliveckém sdružení. Měla jsem volno, babička si vyžádala Martinka, tak jsem šla také. Aspoň jsme vzali kromě Rose všechny goldeny. Amor a Drus už lovili minulý týden, ale Allis pečovala doma o malou Rose. O to více si tento hon užívala. Lovilo se na řece Moravě, která je v současné době hodně vysoká a prudká, a na tzv. Sucháčích, což jsou rybníky plné klád, zelené bahnité vody a nepřístupného terénu. Ještě stále nemám fotoaparát, tak mám jen 2 fota z mobilu při ukončení honu. Jinak jsem měla plné ruce kachen, tak nebyla možnost některé momentky zvěčnit. Co říci k honu? Slovili 240 kachen, střelců bylo kolem 60, psů 15. Když si to vydělíte, je to velmi pěkný průměr na psa. A když vyjde pravda najevo, že plno psovodů do Sucháčů své psy nepustilo a někdo ty kachny musel přinést, není divu že Amor i Allis třetinu kachen vytáhli sami. V tomto okamžiku si musím vzpomenout na začátky goldenů v mysliveckém sdružení, kdy se všichni páni myslivci na toto plemeno dívali velmi skepticky až pohrdavě. Drus občas stávkovala, stále je pro ni zajímavější čerstvá stopa zajíce či srny. Všichni naši pejsci se vrátili úplně vyřízení, ale naštěstí zdraví a bez újmu.
10.10.2009 Drusillka už má také podzimní zkoušky.
Tyto zkoušky pořádalo MS Morava Kožušany, kde je členem i můj manžel. Chvíli jsem uvažovala, že si Drus předvedu sama, ale snad, že to bylo v domovském sdružení a taťka se chtěl vytáhnout, jak má šikovné odchovy, mi ji nepůjčil. Počasí bylo příšerné, do 10.00 vytrvale pršelo, potom se to začalo protrhávat, zima. Retrieverů se tu sešlo 5, naše Drus jediná goldenka spolu se 4 labradory. Drus pracovala velmi pěkně, má samé 4, jen ta voda jí byla opět osudná, když si ve vodě přechytla kačenu, stálo ji to bod. Celkově skončila za tříletou fenou, která už podzimky měla v loňském roce složené.
19.9.2009 Kařez, Zbiroh na Křivoklátsku
O víkendu jsme zavítali ke známým do Kařezu, kam byl manžel pozvaný na slovení srnce a zároveň kachní hon. Já jako vzorná žena jsem ho doprovázela. Chvíli jsme měli dilema, kterého pejska upřednostníme a vezmeme s sebou. Nakonec los padl na Allisku, je malá do auta, velmi poslušná a vodu miluje. Amorek chvíli na nás shlížel, Aisinka už chce mít svůj klid a Drus je v plném výcviku na PZ. Byl to příjemný víkend, manžel má překrásnou trofej asi 7 letého srnce, kachního honu jsem se také zúčastnila, Allisku musím jen a jen pochválit, že si i na tak velikém rybníku poradila, a při naháňce v kukuřici na černou jsem si zalezla s knížkou a relaxovala doma. Vždyť se nenechám rozpárat. Na oplátku přijedou naši známí k nám na zajíce, kteří na křivoklátsku chybí.
2.8.2009 OVVR Hvozdná u Slušovic
Jsou to první zkoušky, které jsem v pozici vůdce skládala já, vlastně to byla pro Drus i pro mne premiéra, a myslím, že jsme obstáli. Páneček měl sice připomínky, že by to měl za plný počet bodů, poněvadž Drus je velmi šikovná vlohová fena, ale měl možnost a nevyužil ji. Bylo přihlášeno 16 různých retrívrů, rozličného stáří. Jen jednomu labradorovi zkoušky nevyšly, 5 labradorů splnilo s plným počtem, ostatní ztráceli na vodění, nose a přinášení. Drusillka pracovala s úžasnou chutí i v tom příšerném vedru, jako jediná se zvěří a to s příšerně zkrmenou snad 3 kg kachnou. Kachnu viděla poprvé, když jsme se chystali na jarní hledačky, které nakonec odhárala. Musím moc poděkovat Peťce, která stále v mrazáku uchovávala loňskou kačenu a byla ochotná nám ji darovat. S Drus už jsem už nic nezkoušela, neboť aport byl stejně zmrzlý a chtěla jsem jí dát pauzu. Při zkoušce nosu jsem věděla, že kachnu najde, ale jestli ji přinese jsem si nebyla jistá. U aportu z vody si dělal pan rozhodčí legraci, jestli se nám náš těžký aport nepotopí. Drus si vysloužila samé 4, kachnu překrásně aportovala, jen u vody před výstupen do srázu si ji odložila, otřepela se a následně přinesla. To odložení nás stálo sníženou známku 3. Manžel mi vyčetl, že jsem měla slézt a kachnu ihned odebrat, ale on netušil, že tam bylo příliš mokro a já měla kluzké boty a nechtěla předvést divadlo, kdy sebou plácnu do vody. Já jsem nad míru spokojená, Drus je moje zlatíčko a musím ji jen a jen pochválit. Hlavní rozhodčí Jan Martoni, rozhodčí Soňa Sehnalíková.
4.10.2008 Podzimní zkoušky ohařů a malých plemen MS Slavonín - Nové dvory
Allis je velmi chuťová fena, která je v revíru ve svém živlu, proto jsme ji přihlásili už ve věku 18 měsíců na myslivecké podzimní zkoušky. Přihlásilo se velké množství pejsků, proto se pořádaly dvoje zkoušky. Jedny jen pro ohaře a druhé kombinované ohaři - retrívři. Ohařů bylo přihlášeno 21, úspěšně splnilo 16, retrívrů 9 (5 labradorů a 4 goldeni), 1 se nedostavil, 1 neudělal. Alliska byla v první skupině retrieverů a na řadu šla jako poslední.Nevýhoda byla v tom, že zvěř už byla několikrát přežvýkaná, revír zapachovaný, přesto to Allis nerozhodilo a pracovala na 100%. Před námi byli 3 černí labradoři, všichni perfektně připravení. Jeden skončil s plným počten bodů, Allis ještě s jedním pejskem měli samé 4 jen jednu 3 a poslední pejsek asi 3 trojky, jinak také samé 4. Večer si Allis byla potvrdit svůj certifikát na kachnách, kdy vytáhla po tmě všech 9 střelených kačen úplně sama. Je to moje beruška. Jen mne moc mrzí, že opět nemám fota z akce, protože ještě stále Alliska je fixovaná na mne a tak jsem musela být mimo rušivé pole.
3.5.2008 Svod loveckých psů v Babicích u Šternberka
Dnes jsme s Alliskou absolvovali svod psů, který pořádalo MS Mladějovice pod záštitou OMS v Olomouci. Je to vlastně povinná akce pro pejsky, kteří chtějí složit jakoukoliv vyšší zkoušku přes myslivce.Potkali jsme tu kámošku z pole Fergie a Allison od manželů Březinových. Retrívři začali pronikat mezi myslivce, bylo tu asi 10 labradorů, 1 flat a 2 goldeni. Alliska prošla na výbornou, byl ji vytknut jen světlejší nos, je plnochrupá a měří 54 cm, já si myslím, že má méně.
prezence
Allis s Martinkem
čekání na posouzení
Allison Ray D´or
Allison s paničkami
Fergie s rodinou
Alliska v pohybu
jediní goldeni
prohlídka zubů
labrouši,první Allison a
černá Fergie
páni myslivci
26.4.2008 OVVR Arboretum ve Křtinách
Upřímně říkám, že jsem moc ráda, že to máme za sebou. Aimee, se kterou jsme nutně potřebovali složit zkoušky kvůli uchovnění, jsme si domů dovezli na 4 týdny. 14 dní se s námi vůbec nebavila. Minulý týden začala aportovat v terénu a začátkem tohoto týdne přinášela i aport z vody. Poslední tři dny jsme chodili k různým rybníkům, aby si zvykla na neznámé prostředí. Pokud krásně zvládla vodu, už nešla pro aport v terénu a naopak. V pátek jsem byla přímo pesimistická, říkala jsem si hop nebo trop, pokud zkoušky neudělá, tak ji nebudeme uchovňovat, protože bude mít v červnu už 4 roky a každou chvíli má začít hárat a má nejvyšší čas stát se matkou. S sebou jsme vzali i Allisku, aby Aimee měla někoho známého.Na zkoušky bylo přihlášeno pouze 13 pejsků a byla možnost dohlásit, tak jsme to zkusili i s Alliskou. Sice nám začala plavat nedávno a jen na ideálně přístupných místech, ale měla to být předpremiéra k podzimním zkouškám. Šla si to jen zkusit, navíc ji vedl páneček a ona je fixovaná na paničku, což ukázala při většině úkonů, kdy i s aportem z vody letěla ke mně. Ztratila hodně bodů, byla poslední, ale zvládla. Dvěma pejskům se zkoušky nepovedly a jeden odstoupil. Aimee překonala sama sebe, z vody má dokonce dvě 4. Jsem moc ráda a strašně moc děkuji svému manželovi, já bych zkoušky vzdala.
Fota mám jen z nástupu, kvůli Allisce jsem musela být schovaná.
čekání na zahájení
kamarádky z výstav
přístup k obávané vodě
nástup po zdolání zkoušek
čtení ortelu
a poděkování
20.2.2008 Naši goldeni opět na Dětské klinice FN OLOMOUC
Jednou za rok jezdíme udělat radost dětem na dětskou kliniku s našemi hafany. Tentokrát mě to stálo hodně úsilí a přemlouvání, abych pány myslivce na tuto akci dostala. Nakonec se podařilo a podle mého mínění šlo o jednu z nejkrásnějších akcí v posledním čase.
Zkusili jsme vzít všechny naše goldeny. Aisi s Amorkem jsou už profesionálové, pro Allisku to byla premiéra. Trošku jsem se obávala její až příliš živé nátury mezi kolikrát velmi vážně nemocnými dětmi. Holčička mne nezklamala, chovala se jako dospělá dáma, a s úžasem jsem sledovala batolící se mimino mezi tlapkami všech psů. Snad jsme malým pacientům aspoň na chvíli zpříjemnili čas v nemocnici.
Aisi
Alliska
Amorek a Jirka
snad tu není alergik
odměna
mají tu hrozné vedro
trocha informací o zbraních
kampak s dummykem
Amor a Jirka podruhé
1.11.2007 Hluboká nad Vltavou - 2. VIP hon
Po necelém roce nás náš kamarád Rosťa opět pozval do překrásné honitby v bažantnici Borek. Věděla jsem co nás čeká, tak jsem se obrnila a statečně vykročila mezi otrlé myslice. Amorka ležící bažanti nechávali klidným a velmi ho bavilo dohánět křídlované běžící bažanty. V prvních dvou lečích pracoval velmi pěkně, další dvě už vypustil a přinášené bažanty neodevzdával, ale jen přisunoval poblíž. Nemám razanci mého manžela, já psy spíše rozmazluji a tím asi i kazím. Však jsem si vysloužila myslivecké potrestání za nošení bažantů za nohy a nelovecké povely pro psa, kdy jsem doslova sdělila :" Ami, toho nech, toho si vezmu sama, mazej do lesa." Pan ředitel honu se mohl usmát a při závěrečném posezení sdělil mému manželovi, že má absolutně myslivecky neupotřebitelnou ženu.
Fota lze zvětšit kliknutím na ně.
Ulovilo se ve 4 lečích 910 bažantů, bažantích slípek a perliček. Smutné bylo, když mladé srnče vyplašené střelbou si nenašlo cestu úniku a zlomilo si vaz při nárazu do plotu.
V letošním roce bylo pro nás připraveno překvapení, a my si mohli prohlédnou lovecký zámeček Ohrada i s přednáškou samotného pana ředitele zámku. Mají zde unikátní sbírku paroží a dokonce si drží rekord ve velikosti a váze paroží uvoveného kusu. No posuďte sami.
22.3.2007 Naši goldeni na Dětské klinice FN Olomouc.
Dnes jsme se s Aisi, Amorem a dokonce malým Cedrikem zúčastnili besedy s myslivci sdružení Kožušany-Tážaly na Dětské klinice Fakultní nemocnice v Olomouci. Chodíme sem každoročně rozdávat trochu radosti mezi nemocné děti a jejich rodiče. Velkým lákadlen tentokrát byl náš malý Cedrik, kterému budou zítra 2 měsíce. Jako správný golden se choval úžasně, všechny děti (i ty alergické) pěkně olízal, pomazlil se s nimi a nakonec se podepsal loužičkou.
Fotky zvětšíte kliknutím
7. - 10.12.2006 VIP hon na Hluboké a další akce s myslivci.
7.12. jsme byli pozváni na naháňku bažantů v soukromé bažantnici Borek v Hluboké nad Vltavou. Pro každého myslivce určitě vrcholná akce, pro mne trochu smutná podívaná. Po 6ti lečích bylo zastřeleno 560 bažantů a slípek při asi 30ti střelcích. Amorek byl s námi. Nejdříve vůbec nevěděl, co má dělat. Utíkal pro bažanta, když v okruhu 10 metrů spadlo dalších pět opeřenců. Chtěl vzít do mordy dalšího, to mu však nešlo, tak toho prvního pustil, druhého poponesl a nakonec si nevěřícně sedl a díval se na tu spoušť. V polovině honu se z něho stal profesionál, kdy bažanty volně ležící kolem střelců ho nechávali chladným a vrhal se jen pro ty v houští, rybníce a nepřístupných místech.
9.9.2006 PZ OLOMOUC - KŘELOV Amorek dnešním dnem složil Podzimní zkoušky v Křelově podle nového platného zkušebního řádu a získal pracovní certifikát a právo vystavovat se ve třídě pracovní.
Zkoušky byly velmi dobře připraveny a snad že byly v okrese první, rozhodčí posuzovali přísně. Přesto Amor zabodoval a pracoval bezchybně, dokonce lépe než na přípravách, a zkoušky splnil v I.ceně.
18.6.2006 OVVR Zlín-Štípa. Je to asi absurdní, Aisi-maminka Amora- zde skládala stejné zkoušky před čtyřmi lety, to se zkoušky pořádaly poprvé a Amor se zúčastnil těch posledních. Lovecká chata se prodává, paní pořádající je znavená a my ostatní smutní. Je zde nádherné prostředí, většinou vyjde i počasí a na Moravě moc příležitostí k OVVR není. No, velká škoda.
Posledních OVVR se zúčastnilo 29 retrieverů. Rozhodčí byli velmi přísní, ale spravedliví. Podle toho dopadly i výsledky. Dokončilo 22, z toho 15 v I.ceně, 6 ve II.ceně a jeden ve III. Hlavním rozhodčím byl zkušený František Švéda, dalšími pan Hudlík a Novák.
Amorek byl moc šikovný, velmi pěkně pracoval, veškeré aporty se zvěří. Je na něm vidět již jistá zkušenost a vyzrálý věk. Dostal samé čtyřky, jen jednou trojku, když v lese aportoval kačenu a páneček opět vyžadoval perfektní předsednutí, a ona dareba vypadla z mordy. Mohli jsme opakovat aport na suchu jako většina psů, ale já jsem byla spokojená, vždyť vyhrát nemusíme. A aport se zvěří se cení.
Jak jsme neudělali zkoušky... Už ani nevím, kde se zkoušky konali. Na to špatné se člověk snaží raději zapomenout. Bylo to někde na jižní Moravě, poslední podzimní zkoušky. Páníček myslivec o nich nechtěl ani slyšet, vždyť co změnil zaměstnání neměl na pořádné cvičení žádný čas. Přesto jsme zkoušeli občas natánout vlečky bažanta a kačeny. Amor pracoval, někdy lépe, někdy hůř, ale vždy donesl. Na poslední chvíli jsme sehnali zajíce. Ten Amorkovi seděl. A tak jsem přemluvila manžela a 5 dní před zkouškami se přihlásili. Byli jsme první náhradníci. Na zkoušky jsme se nakonec dostali. Amorek pracoval s chutí a velmi dobře. Získával samé čtyřky, jen z pohozené měl o stupeň horší, vlastně kvůli špatnému povelu. A pak to přišlo - vlečky. Snad proto, že s námi byl maličký border teriér přinesli půlkilového domácího, snad zakrslého králíčka.Všichni psi pracovali velmi špatně, museli být na stopu nasazeni vícekrát. Amor šel jako poslední. vydal se krásně po stopě, bohužel po uzření cože to má vlastně přinést, odešel za svou oblíbenou činností-prozkoumávat myší díry. A tak jsme vyletěli. Manžel to vzal celkem sportovně, jen ho mrzel promarněný čas a dost drahé startovné. Nicméně doma mu to nedalo a zkusili jsme znovu natáhnout stopu zajíce. Amor perfektně vypracoval i odevzdal. Řekli jsme si, že to byla náhoda, a nechali to být. Čas od času jsme mu natáhli bažanta, zajíce, kachnu a dokonce i straku. Vždy donesl, nebyl v tom problém. A pak mě to napadlo. Tchán zabíjel králíky, tak jsme mu jednoho potahali po poli. Amor se vydal po stopě, našel králíka, ale nepřinesl. Vždyť je to kamarád. Chodím ho s paničkou do králíkárny krmit, mazlit se s ním a teď ho mám tahat za kožich..? A tak na podzim pojedeme na zkoušky se svým vlastním zajícem.